Hra!
Před dávnými časy se z hvězdy Lótion odlomil kus, který se vydal na cestu Vesmírem. Po mnohá léta na povrchu tohoto úlomku nic nekvetlo, nedýchalo až jednou, když se blížil k Álfheimu, se na úlomku objevily stromy a zmrzlé prameny vody roztály a změnily se v koryta řek. Postupně tálo i moře ledu, které se během pár týdnů zmítalo ve vlnách. Na úlomku se proháněl vítr, dalo se tu dýchat a vše tu kvetlo.
Stařešinové na Álfheimu, jako každý večer vzhlíželi k hvězdě Lótion a pozorovali vesmír. Před mnoha lety byli svědky menšího výbuchu hvězdy. Netušili však co brzo objeví. Jeden Álf však nepozoroval tak pečlivě, jak mu bylo přikázáno. Ale tento hřích mu byl odpuštěn, když najednou zvolal "Něco sem letí! " Okamžitě vyvolal takový poprask, že i nejstarší ze stařešinů přiběhl, aby se podíval co mladý Álf objevil. Nemohl tomu uvěřit, kolem jejich mohutné planety volně proplouvala malá, přemaličká planetka. Když si byl jistý, že se jedná o neobydlenou planetu okamžitě tuto novinu oznámil bohu Freye. Ten společně s ním pozoroval planetku, která se po pár dnech uplně zastavila. Álfové si to vysvětlují tím, že kouzla vyzařující z jejich planety a Ásgardu, planetku připoutala na místě. Nejspíš by jinak bloudila dál Vesmírem. Álfové si okamžitě na tuto planetku činili nárok, přeci ji objevili oni. To se však nelíbilo Ásgarďanům. Ti jako novodobí bohové, ji chtěli jako nový domov pro svůj lid z Midgardu. Jelikož se tyto světy nedokázaly dohodnout válkou, jak bylo v tehdejších dobách oblíbeno, musely to zvládnout mírem. Álfové na Svět mezi světy pošlou dva zástupce z každého svého významného rodu a jejich služebníky. Ti budou pracovat a stavět nový svět. I král Álfů pošle svého syna a jeho snoubenku na tento svět, kde společně založí nová města a vytvoří tak nové království. Za to však musí přijmout název Numínia, který značí spojenectví s Ásgardem a musejí do svého království přijmout každého, kdo o to požádá. Člověka, Álfa a Anděla.
Tak se i stalo, syn krále Álfů a jeho žena Eleonor, pomocí Bifrostu, jako první vstoupili na půdu Numínie. Za pomocí všech pánů z Álfheimu a lidí, kteří přišli z Midgardu se podařilo postavit bájné město Atmen. Pak Král a Královna mohli usednout na kamený trůn. Vše v jejich zemi postupně kvetlo. Někteří Álfové zběhli a postupně se z jejich těl vytrácel Álfský rys. Tak vznikli první Elfové, kteří se usadili v lesích. Álfové, kteří se usídlili u moře si brzo zvykli na vodu, že v dnešních dobách bez ní nepřežijí a my je označujeme jako Nymfy. Vlasy se jim barví do zelena, či do modra.
Tento mír ovšem netrval dlouho. Protože bohyně Hel, dcera Lokiho, která netoužila po ničem jiném, než svého otce osvobodit. Ve své temné říši Helheimu spřádala plán jak zničit Ásgard, Midgard, Álfheim a její zrak se obracel i k Numínii. Proto vytvořila stín, bytost, která není z masa a kostí, bytost která jako jediná dokáže projít Helgrindem. Ani bohové, kteří jednou projdou skrz pekelnou bránou se nedokážou dostat zpět. Stínovi se to ovšem podařilo. Jako stín není z masa a kostí, je to jen flek, přesto je to nejnebezpečnější a nejdokonalejší výtvor bohyně Hel. Nazvala jej Kezeroth, stín a pán chaosu. Ten se měl vydat na Ásgard, ale povaha stínu byla nevyzpytatelná. Zradil svoji stvořitelku a usadil se v Numínii. Zde začal šířit svoji vládu a vše co se mu nepoklonilo, ale i poklonilo, pozabíjel a spálil. Král byl mrtev a Královna Eleonor byla zoufalá, proti stínu nemohla bojovat sama a tak uzavřela krvavou smlouvu s draky a proklela svůj rod. Jedna prvorozená dívka, její krve, za šest tisíc let bude označena a ponese její kouzlo. Eleonor v ní bude spát a dívka, která bude vybrána bude mít moc o které nikdo jiný ani nesnil. Bude napůl drak a napů Álf. Takto započala krvavou línii svého rodu. Jelikož Stín to tak nenechal. Ze 7 duší dětí vytvořil parazity, Démony. První sedmičku. V jejimž čela stála démonka Superbia, známá jako Pýcha. Ta byla následována jejím bratrem Luxuriou a dalšími démony : Avaritia, Invidia, Ira, Gula, Acedia. Byli stvořeni pro to, aby zabíjeli a zničili Vesmír. Po té co Eleonor splynula s drakem a uložila se do spánku pod horami a Pán Chaosu byl uvězněn v bažinách. Zůstala jen sedmička a hraničářka s královskou krví a schopnostmi Eleonor, matky draků.
Álfové sedmičku vyhnali z Numínie. Podle zvědů se sedmička usadila na Midgardu a slušných pár století tam rozpoutávala války. Jejich největším úspěchem nejspíše byla první a druhá světová válka. V Numínii se stavěly města. Do pouště přišly první kočovné kmeny Vlků. Divokých lidí, kteří se podle pověsti dokáží měnit na zabijácké bestie. Z daleké planety přišly bytosti noci, mocní upíři, kteří si svá bohatá sídla stavěli v Temných skalách. A lidé, ti jsou snad všude.
